Druhy jógy

Druhy jógy

Karmajóga

Slovo karma znamená činnost, skutek. Každá naše činnost – dýchání, mluvení, pohyb, ale i každá myšlenka a každé slovo – je karma. Karmou je však označován i vesmírný zákon příčiny a následku.
Všechno, co děláme, o čem přemýšlíme nebo o čem mluvíme, se nakonec po­dle zákona odplaty, zákona akce a reakce, vrací zpět k nám. To, co nazýváme štěstí, je výsledek našich dřívějších kladných činů, a to, co se jeví jako rány osudu, je zpětný účinek minulého negativního jednání.
Události v našem osudu se tedy neobjevují náhodně, jsou utvářeny a ovliv­ňovány našimi předchozími a současnými činy, jsou jejich důsledkem. Osud máme již předem určen svojí karmou, tak jako je dána dráha vystřeleného šípu, pokud ji ne­odkloní či neupraví nějaká jiná událost. Účinky svých karem můžeme zmírnit či upra­vit cvičením „Jógy v denním životě“, pozitivním myšlením, moudrostí a nezištným konáním, a tak postupně směrovat svůj osud k dobru.

Bhaktijóga

Bhakti znamená lásku a oddanost k Bohu a jeho dílu, respekt a úctu ke všem živým tvorům i celé přírodě. Cestou bhaktijógy může jít každý bez rozdílu, ať mladý či starý, ať chudý nebo bohatý; nezáleží na národnosti ani na vyznání. Bhaktijóga nás vede k cíli jistě a bez oklik.
Bhaktijóga znamená i uctívání jedné boží podoby. Bůh je všude. Je v nás i mimo nás. Jsme s ním spojeni jemnou nitkou lásky. Bůh je univerzální láska. Všechny nás obklopuje a námi proniká láska boží milosti, ale my si toho nejsme vědomi. Kdyby­chom toto vědomí probudili, kdybychom jednou zažili boží lásku, nepřáli bychom si už nic jiného. Pak bychom poznali, že pravá láska je Bůh.
Člověk bez bhakti je jako ryba bez vody, jako pták bez křídel, noc bez měsíce a hvězd. Všichni potřebujeme lásku. Jedině tehdy se cítíme chráněni a šťastni jako dítě ležící v náručí matky, jako poutník, který po dlouhé a obtížné cestě konečně dosáhl cíle.

Rádžajóga

Rádža znamená král. Král jedná samostatně, sebejistě a sebevědomě. I rádžajogín je samostatný, nezávislý a neohrožený.
Rádžajóga je cestou sebekázně a cvičení. Říká se jí také aštangajóga (osmi­stupňová cesta), protože se dělí na osm částí:
I. jama – sebeovládání
II. nijama – kázeň
III. ásana – tělesné cvičení
IV. pránájáma – dechové cvičení
V. pratjahára – stažení smyslů
VI. dhárana – koncentrace,
VII. dhjána – meditace
VIII. samádhi – úplné, dokonalé uskutečnění

Džňánajóga

Džňána znamená poznání. Džňánajóga je cestou, na které zažíváme skutečnost skrze poznání, cvičení a zkušenost.
Džňánajóga má čtyři principy:
I. vivéka – pravé rozlišování
II. vajrágja – odříkání
III. šatsampatti – šest klenotů
IV. mumukštva – neustálé usilování o poznání Boha

Citováno z knihy Paramhans svámí Mahéšvaránanda: Systém „Jóga v denním životě“